Příčiny vzniku nádorového bujení můžeme rozdělit do 2 skupin: Ovlivnitelné faktory a neovlivnitelné faktory. Je pro to vhodné zabývat se zejména faktory ovlivnitelnými, se kterými můžeme aktivně pracovat.

Co se týče příčiny vzniku rakoviny, není odpověď na tuto otázku zcela jednoznačná. Je ale jisté, že jde o komplexní proces, který zahrnuje velmi mnoho faktorů. Na začátku vzniku nádorového bujení, můžeme zaznamenat poruchu odbourávání mrtvých buněk. Tuto činnost má v lidském těle na starosti slezina. Sami ji během života přetěžujeme zejména přecházení a nedoléčením virových a bakteriálních infekcí. Stres a práce nás neustále ženou dopředu. Pokud si to ale v hlavě dokážeme spojit s možnou příčinou vzniku rakoviny, umocněnou stresem, nedostatkem spánku a špatnou výživou, najdeme možná důvod zpomalit a zastavit se na chvilku, když tělo volá SOS.

Nikoho již asi v dnešní době nepřekvapí markantní vliv životního stylu. Můžeme tak pozorovat například vyšší výskyt rakoviny tlustého střeva, žaludku nebo prsu u pacientů s obezitou. S nadváhou úzce souvisí i dlouhodobě špatná skladba stravy. Zejména jde o nedostatek vlákniny a nadměrná konzumace červeného masa může sloužit jako příklad takto špatně vedeného stravování. Udržování rozumné tělesné hmotnosti působí jako prevence nejen nádorových onemocnění, proto bychom se o něj měli snažit.

Riziko vzniku nádorů pankreatu (slinivky břišní) je prakticky dvojnásobné v prvních letech po vzniku diabetu. Asi 20% pacientů s karcinomem pankreatu dostane naopak později diabetes. Z dalších faktorů lze zmínit notoricky známé kouření. Při spalování tabáku vzniká celá řada látek, která může mít rakovinotvorný potenciál. Nikoho asi nepřekvapí souvislost mezi kouřením a rakovinou plic, avšak tento společenský zlozvyk může způsobovat například i rakovinu močového měchýře či ledvin.

Alkohol podobně jako kouření může taktéž hrát ve prospěch vzniku nádorového onemocnění, a to konkrétně rakoviny hrdla, jícnu, prsu, jater i dalších orgánů. Pokud člověk kouří a zároveň pije alkohol, tak se negativní dopad obou faktorů násobí.

Z dalších ovlivnitelných faktorů lze zmínit expozici UV záření. Bylo prokázáno, že nadměrné vystavení se slunečním paprskům poškozuje kožní buňky a může tak způsobit rakovinu kůže. Nebezpečné může být i opalování se v soláriu. Prevencí je tedy používání krémů s dostatečnou SPF a limitace času stráveného na slunci. 

Důležité jsou i hormonální vlivy. Například ženy, které měly časný začátekmenstuace nebo pozdní menopauzu jsou ohroženy vyšším rizikem vzniku rakoviny prsu. Nelze také nezmínit vliv infekce. Například nákaza lidským papilomavirem (HVP) bývá spojována se vznikem rakoviny děložního čípku. V současné době je také na vzestupu vliv stresu a obecně kondice psychického zdraví.

Existují ale i faktory neovlivnitelné. Můžeme zmínit například věk. Ze statistik vyplývá, že až čtvrtina všech nádorů je objevena po 65. roce věku. Je však velmi liché myslet si, že mladších generací, potažmo dětí se nemoc netýká. Existují totiž určité typy rakoviny, které mají dědičný podklad, a tak nemoc může propuknout i v mladém věku. To se bohužel v současné době projevuje plnými odděleními dětské onkologie. Právě proto je velmi důležitá prevence a včasná diagnostika již od raného věku.